Sedací pytel s nylonovým potahem

Zaregistrovali jste někdy sedací pytel ve filmu, jako součást děje nebo okolních kulis? Je to pro tyto výrobky ta nejlepší reklama, zvláště tehdy, jde-li o oblíbené komedie, které se promítají v kinech i v televizi. Jedním z nich je i francouzská komedie Le Distrait s Pierre Richardem, je natočena na konci sedmdesátých let, kdy se sedací pytle již poměrně značně rozšířily na veřejnosti v západní Evropě.

Za tu dobu více než čtyřiceti let prošly sedací pytle určitým technologickým vývojem, především se to týkalo vnitřní výplně, kdy byly odpadní polystyrenové drtě nahrazovány kuličkami o stejném průměru a hmotnosti, čímž se zlepšila flexibilita posezení. Neměli bychom ovšem zapomínat ani na revoluci v potahových materiálech, kde dnes hraje významnou roli zejména nylon.

O vlastnostech nylonu pro potahy sedacích pytlů

Jednoduchá údržba – především bychom měli zmínit nenáročnost z hlediska údržby, nylon jednoduše otřete vlhkým hadříkem, můžete použít i šetrný saponát, takže vůbec nevadí, pokud vám na vak upadne kus svačiny nebo jej děti ušpiní od hlíny.

Něco vydrží – nylon může prodělat zatěžkávací zkoušku v okamžiku, kdy se na něm povalují a skotačí děti. Je však natolik pevný, že jejich nápor vydrží. Snese i zvířecí drápky a časté posouvání po zemi, když si potřebujete vak někam přemístit.

Je krásně barevný – nylonová vlákna můžete vyrobit v mnoha pestrých barvách, takže si barevnými sedacími vaky vyzdobíte příbytek podle svého vkusu.

Není drsný – možná také patříte k lidem, kteří pamatují syntetické látky za socialismu, například takový krepsilon nebo chemlon. Byly to nesmírně nepříjemné látky, a kdo byl nucen nosit krepsilonové punčocháče, nebo kdo si hladil chemlonové potahy, bylo to doslova utrpení. Nylonové potahy takové vlastnosti nemají, jsou na dotek příjemné, pouze jsou trochu hrubší, než mikroplyš z polyesteru. Pro posezení a vaše pohodlí je to však dostačující.